How to say that .....
Nevím jak to říct. Po úspěšném týdnu/měsíci přišly horší časy. Vlastně se to dostalo až do bodu kdy jsem váhu skoro přestala řešit a jedla jsem co chtěla a myslela si že budu tak šťastná. A víte co? Nejsem.
Nejsem extra tlustá, ale prostě nějaký špeky vidět jsou a že bych měla zpevněnou postavu to se říct moc nedá. No a k tomu abych opět začala s hubnutím a cvičením mě absolutně nakoplo to, co se stalo včera. Předevčírem jsem byla na párty u kámošky doma. A byl tam jeden kluk. Viděla jsem ho poprvé a už od začátku jsme si vyměňovali úsměvy a tak. Jelikož jsme jako jediný dva šli ven kouřit tak jsme si tak povídali a všechno fajn a tak dále....
No včera jsem si s ním psala. Všechno dobrý. A potom jsme se nějak začli bavit o sportu a tak. On je fotbalista a jeho postavu by mu mohlo hodně kluků závidět. A ptal se co dělám za sport. Řekla jsem že chodím na jumping a běhám tak jednou tza čas nebo jdu na kolečkáče. Potom se zeptal, jestli pravidelně posiluju, že to holky někdy dělaj. No to už mi bylo trochu divný. No a potom u mě absolutně klesnul. Když mi vlastně jinými slovy řekl, že jako se mu líbím, akorát bych se sebou měla začít něco dělat.
No, jo, můžu si říct je to debil, jde mu jen o vzhled, ale stalo se hlavně to, že mi bylo do breku. Tak jako už dlouho ne. Potom jsem na svý tělo civěla dlouhou dobu v zrcadle, ze všech možných stran a rozhodla se že opět začnu. Hlavou mi probíhaly už jen myšlenky na to, že si zase začnu zapisovat kolik jsem toho snědla, začnu cvičit a tentokrát nepřestanu. Ne proto, abych byla dokonalá pro tohohle kluka. Ten mi už ukázal, že je přesně ten se kterým nic nechci mít. Protože chci někoho, kdo by mě chtěl i v případech, že na tom nejsem uplně nejlíp jak duševně tak fyzicky. Budu cvičit hlavně pro sebe a taky pro to, aby se to, co mi bylo řečeno už nikdy neopakovalo. Byl to hrozný pocit a už ho nechci zažít znova.
Takže bych to shrnula asi tak že jsem zpět a nehodlám to vzdát.